AFL 7. turnaj 


REPORT BY ALDA ©

 

Situace Haluzářů před 7. turnajem AFL

Šesté místo s náskokem 7 bodů na MAC Eagles s dostřelem na Šlapanice a Pandury.  Ve skupině nás čekali celkově beznadějně poslední Traťoví Komisaři, MAC Eagles a Panduři. Naše ambice jasně velí tyto týmy porážek, což byla na tomto turnaji cesta k zajištění si klidného středu tabulky.  

 

Personální obsazení:

Goalie: Tukak (loni vyhrál AFL s týmem slyšící na jmého Družba)

Defensive players: Alda, Bobes, Kiša, Tom, Zdenál

Ofensive players: Hul, Krajtas

Turek přinesl den před turnajem omluvenku  „rodinné důvody“.

Zelího příběh bude zmíněn.

 

HaluzářiMcEagles 1:2

Jistě znáte atmosféru těsně před úvodním buly. Hul rychle určuje obranné a útočné dvojice. Jenže. Úderná síla Krajtas-Zelí není kompletní. Na otázku: „viděl jsi Zelího“ si odpovídáme nikoliv a jdeme na to. Jelikož jsem znalcem filmu S tebou mě baví svět, má u mě Zelí medaili, pač ho nidko z nás celý den neviděl.

Oba týmy se v útočné fázi trápily hned od začátku. Na zajímavý volný úder soupeře jsme zareagovali ještě zajímavěji, když jsme do zdi zaklekli hned ve třech, čímž bylo  dáno jasně najevo, že ze dvou volných sniperů po stranách si těžkou hlavu dělat takhle po ránu dělat nebudem. Nevím, co přesně čekal Tukak, když  nám šel chytat, ale tohle nečekal. Na druhé straně se Alda jal rozehrávky z rohu. Toma stojícího ve velmi výhodné pozici před brankou  modří neřešili a bylo vyrovnáno. Netrvalo dlouho a přišel další volný úder MAC Eagles. Tentokrát jseme zkusili zakleknout ve 2, ale ani to nezabralo a bylo 1:2. Kdyby viděl naši snahu o vyrovnání MUDr. Bartez, diagnóza by kromě jiného jistě obsahovala slova  zcela a benigní.

 

Los nám na tomto turnaji přál. Další spiel nás čekal za 2,5 hodiny. Bylo tedy spoustu času se rozmyslet, kdo že to vlastně dnes bude trvdit muziku v útočné fázi a jak se dostat na půli soupeře s míčkem pod kontrolou.

 

Haluzáři – Panduři  1:2

Poločas 0:1 nebyl úplně v souladu s naším plánem. Hulův vyrovnávací gól jsme přivítali s nadšením a nadějí zároveň. Když pak Aldovu pomalou nahrávku na jasný a zřejmě vítězný fík, gólman na poslední chvíli konečky prstů překazil a posléze bylo potrestáno ponechání trochy prostoru před naší brankou byl po prohře 1:2 pesiminsmus na místě.

 

 

Na pořadu byly další 2 hodiny pauzírování a debat tentokrát na téma sestup, účast na dalších turnajích, účast v další sezóně, sílu týmů v nížší lize a  podobně. Naše zoufalství dobře dokumentuje pokus volat Miklovi, aby si přišel plácnout. Tímto se Romanovi a jeho pacientovi omlouvám, že jsem je vyrušil.

 

Haluzáři – Traťoví Komisaři 5:1

Skóre otevřel Zdenál, AldaHulem pokračovali v nastoleném trendu a Kratjas skóre upravil na konečných 5:1. Traťoví Komisaři se celý zápas pohybovali konstatní rychlostí 300 metrů za 2 hodiny a vyrovnané utkání by sehráli maximalně s výběrem Šitbořic ze sezony 2002/2003.

 

Ve ¼ finále jsme šli na 2. tým papírově silnější skupiny tým FT Brno. Filda nás nechal vychytat nedostatky během zápasů ve skupině a pro play-off naskočil do rozjíždějící se mašiny s konečnou stanicí AFL–finále. Fildo, ty lišákuJ.

 

Haluzáři – FT Brno 3:2

Poučeni z předchozích nezdarů hrát otevřený floorbal, jsme stanovili defenzivní taktiku s rychlými výpady na půdu soupeře. Hlavním cílem bylo zpočátku neodejít z debaklem. Slovo výhra nebylo v předzápasových diskuzích příliš skloňovaným výrazem. FT se proti naší důsledné obranné hře trápilo. A my jsme měli Hula. 2 breaky=2 kličky do forhendu (tu druhou anticipovali v hale všichni včetně báby točíci piva a vařící párky za pultem)=2 fíky. Hulovi jsme tak věřili, že v obou případech jeho parťkák v útoku Alda byl od Hula vzdálen minimálně 30 metrů. Ve druhém poločase šel štěstíčku naproti Tom a to když zpoza branky naservíroval luxusní zboží v podobě nahrávečky před branku Aldovi, který měl půlku branky z 9/10 odkrytou. Alda trefuje tu poslední desetinu v podobě ruky golmana. Není prostor se chytat za hlavu. Nasleduje první, druhá a třetí dorážka. Čtrvtá už nebyla potřeba. Vedeme 3:0,  thank you very much. FT neháže flintu do obilí a dostává nás pod tlak. Hned první malé zaváhání v naší obraně je potrestáno. Čas.  Něco kolem 15:08. V čase 19:20 vedeme už jen 3:2. Jistě všichni uznáte, že nechat si dát další gól by byla klukovina. A ONO TO PUJDE A NE ŽE NE!!!!!

 

Své ¼ finále po výsledku 0:0 vyhrál na nájezdy, náš v celkové tabulce AFL klíčoví soupeř, MAC Eagles. Nezbylo nám tedy  než je férově vyzvat v ½ finále.

 

HaluzařiMcEagles 1:0 sn.

Jak řekl Kratjas „vítězná taktika se nemění“ a tak jsme drželi čtverec, kterým nikdo neprošel. Hráči s orlem na hrudi si několikrát behěm zápasu udělovali taktické pokyny, kde nejpoužívanější bylo slovo trojúhelník. Všichni v hale viděli, že předváděli jasný kosočtverec. Puberťáci. Pár náznaků střeleckých příležitostí bylo na obou stranách, nicměné brankáři patřící do škatulky mající nálepku 1. jakost neměli problém a šlo se na nájezdy. Na jednom z předešlých turnajů po devíti nájezdech Haluzářů proti golmanovi orlů svítila jedna velká nula. Tato empiricky získaná vědomost se hned stala předmětem dizkuse a bylo potřeba se poradit, co udělat jinak a lépe. Jenže Alda na zmiňovaném turnaji nebyl. A tak volil osvědčené. Zrychlení do beckhandu a šup to tam. Tukak vychytal vše. Jelikož soupeř začínal, tak Hul ani nebyl vyzván ke svému pokusu. JDEME DO FINÁLE!!!! Jistá paralela s Nagenem by tu byla.

 

Idiot Alda nečekal, že budeme hrát po 18 hodině. Jakmile Hul hbitě domluvil na finále Čaliho, Alda si rychle naložil svých pár švestek a 10 pičóšků k tomu na trakař a odtáhl si to do péčka, aby posléze vyšlo najevo, že to Haluzařům jde minimálně stejně dobře a ne-li lépe bez něj.

 

Haluzáři – Real  

 

 

Spolu s Haluzáři vyhráli tento turnaj slova jako morálka, zapálení, taktika a štěstíčko. Nicméně štěstí vždycky přálo, přeje a bude přát těm, kteří mu jdou naproti.

Závěrem všech zúčastněným děkuji za krásný sportovní zážitek, na který si čas od času rád vzpomenu. A ONA TA 1. LIGA PUJDE. A NE ZE NE!!!

 

 

 

G

A

P

“+“

“-“

“+ -“

Alda

3

5

8

9

5

4

Bobeš

0

0

0

3

4

-1

Hul

6

1

7

11

7

4

Kiša

1

1

2

10

6

4

Kratjas

1

1

2

3

1

2

Tom

1

2

3

6

6

0

Zdenál

1

0

1

4

2

2

Filda (3z.)

0

0

0

0

1

-1

Čali (1.z)

0

0

0

0

0

0

 

 

 

REPORT BY KIŠA ©

Trochu netradičně jsem se rozhodl, že report z vítězného turnaje přiložím k Hulcupu č. 27. Vede mě k tomu nejen touha podělit se zážitky se zbytek Haluzářského týmu, ale i snaha, aby report z turnaje četli i všichni „nezúčastnění“ a udělali si tak skutečně bližší představu, co to ta AFL ve skutečnosti je a jaký florbal se v lize A hraje.Jak již avizoval Hul na halfóru, po dvou porážkách ve skupině (shodně 1-2 s MAC Eagles a Pandury, nám zřejmě nejvyrovnanějšími soupeři), jsme si zatrénovali se slaboučkými, nervózně a naivně hrajícími Traťovými Komisaři (5-1). Ve čtvrtfinále jsme posléze přehráli velice silný celek FT Brno A (3-2, když už jsme začátkem druhého poločasu vedli 3-0). Namlsaní postupem jsem porazili MAC Eagles a oplatili jim tak nejen porážku z úvodního zápasu, nýbrž i penaltovou potupu z dřívějšího čtvrtfinálového souboje (tehdy jsme neproměnili hned devět nájezdů). Ve finále jsme pak po statečném boji v dalším penaltovém rozstřelu porazili jednoznačně celou ligu vedoucí tým Real Brno. Byť byla přinejmenším polovina soupeřova týmu již notně připitá, na dosaženém výsledku to nic nemění, protože „realisti“ hraji většinou něco až po dvou-třech pivech.

 

Naše cesta turnajem mi tak trochu připomíná Kanadu na olympiádě v Salt Lake City v roce 2002. Protože si byla vědoma, že ze skupiny postoupí tak jako tak, pilovala v prvních třech zápasech sestavu, aby pak v následných třech klíčových zápasech vybojovala zlato. Upřímně, na rozdíl od Kanady to nebyl náš úmysl, nýbrž nutnost. Poněvadž se v 8:30 sešlo pět klasických obránců (Alda, Bobeš, Kiša, Tom, Zdenál) a pouze dva útočníci (Hul, Kratjas), museli jsme v prvních třech zápasech vůbec zjistit, který další obránce je schopný hrát útok. Kromě Zdenála se tam vystřídali všichni, až jsme nakonec zjistili, že Alda se do útoku hodí tipově zřejmě nejvíc. Příchod Fildy na čtvrtfinále (a dále) pak umožnil stáhnout zpět do obrany Toma a vyztužit tak zadní řady. Čaliho blesková náhrada za Aldu do finále tak jenom potvrzuje naši schopnost rychle doplňovat řady z širokého spektra hráčů… Závěrem je ještě připomenout, že do brány na celý turnaj zaskočila Družbácká legenda Tukak, jemuž patří veliký vděk za dosažený výsledek.

 

Na turnaji jsme dostali celkem osm gólů. A nutno říci, že až ten finálový od Realu (kdy se podařilo tuším Almymu prostřelit míček skrze dvoje jesle) nebyl po chybě v obranné fázi. V zápase s MAC Eagles jsme dvakrát podcenili standardní situaci. Při gólu na 0-1 se do zdi zbytečně postavili hned tři hráči (Kiša, Tom, Hul) a chyběl tak někdo, kdo by zachytil kolmou nahrávku na skórujícího hráče (nebo jej alespoň blokoval). U druhého gólu zase chyběl útočník, který by z blízka blokoval střelu obránce). Paradoxně i náš vyrovnávací gól byl zase ukázkou rychle rozehrané standardky Aldy na zcela nekrytého Toma. V zápase s Pandury zase dvakrát podcenila obrana z rohu si na střelu vyjíždějícího útočníka. U vítězného gólu soupeře nemálo sekund před koncem zápasu dokonce soupeř skóroval ze situace dva na tři. K Tomovi, kterého se u mantinelu snažili obehrát hned dva hráči, zbytečně přiběhl na těsno Bobeš. Možná až zbytečně u branky stojící Kiša pak už nebyl schopen včas vystartovat proti střele. Rovněž v pohodovém zápase s Traťovými Komisaři jsme si nechali zcela zbytečně dát gól, když Bobeš až příliš laxně naskakoval do hry při Zdenálově střídání. Ve čtvrtfinálovém zápase s FT jsme za stavu 3-0 ponechali u levého mantinelu volného hráče (chyběl bránící útočník), k němuž musel rychle přistoupit Kiša. Jeho pohyb však znamenal odtržení se od hráče u branky, k němuž již nikdo nepřistoupil. Střílená Mošiho nahrávka se tak po Pájově teči dostala za Tukakova záda. Při power-play pak z obou stran tísněný Zdenál nahrál po zemi před branku, kde nikdo ze zbývajících hráčů nedokázal míček včas odklidit před úspěšně dotírajícími soupeři.

 

Přitom právě pozorný systém bráněni byl nakonec základem našeho úspěchu. Po všemožném točení sestavy jsme do play-off nastoupili v sestavě Hul-Alda(Čali) a Filda-Kratjas v útoku a Kiša-Tom, Bobeš-Zdenál v obraně. Tyto dvojice jsme přísně dodržovali. Především jsme se pak soustředili na přísný obranný čtverec, tzn. v prostoru mezi dvěma obránci a dvěma útočníky jsme optimalizovali (a nutno říci že až na pár přečíslení Realu ve finále velice úspěšně) tak, aby uprostřed neměl soupeřův hráč příliš čas na hru a kolem něhož šlo jen stěží projít po stranách. V případě, že se útok posouvá dopředu, postupuje s ním i obrana. Prostor čtverce zůstává v každém okamžiku stejný. Silné FT dokázalo naši obranu prolomit až zhruba pět minut před koncem a po chybě ještě jednou nějakých 20 sekund před koncem. MAC Eagles, přestože v semifinále drželi míček většinu času, se nedostali ke střele. Teprve Real ve finále párkrát naši obranu prolomil. Naštěstí kromě Tukaka v náš prospěch hráli i dobře nasměrované tyčky.Ve čtvrtfinále jsme nádhernou souhrou FT přehráli. Tři góly byly především dílem Aldy s Hulem. Přesto veliký dík patří především Fildovi, který, jakožto čerstvá posila, neúnavným běháním unavil soupeřovu obranu natolik, že už v prvních dvanácti minutách hry nebyl pro útok Alda-Hul problém třikrát z blízka prostřelit brankáře.

 

Semifinálová doubleodveta s MAC již od začátku směřovala k penaltám. V těch bývají MACi úspěšní, což předvedli již ve čtvrtfinále proti Šlapkám (taky 0-0 v zápase a 2-0 na penalty). Úvodní Tomův nájezd nevyšel, byť klička byla myšlena velice dobře. Pak nastoupil Alda a poklidným nájezdem (přitom jsme plánovaly rychlé výpady) si vysokého gólmana MACů neskutečně posral. Filda pak vzápětí nedal. Poněvadž ale Tukak soupeře čtyřikrát v poklidu vychytal, mohli jsme už bez posledního nájezdu slavit postup.

 

U Tukaka je na tomto místě vhodné vystihnout skvělou techniku chytání. Zatímco většina brankářů klečí rozkročmo a má obě ruce ve vzduchu, připravené krýt střely nahoru, Tukak se o jednu ruku opírá, čímž zmenšuje prostor, uvolňuje si levou nohu na rychlé výpady a současně se i dobře při nájezdu pohybuje (nenápadně couvá, čímž zmenšuje šanci na bekhendové a forhendové kličky).

 

Na finále jsme se moc těšili. Už proto, že to bylo finále, už proto, že jsme v průběhu turnaje diskutovali, zda budeme pokračovat v případě, že sestoupíme, ale především proto, že Real je Real, to je prostě „el classico“. V první půli bylo vidět, že jsme po dlouhém dni už trošku znaveni. Hráli jsme pasivně a vedení Realu bylo i zasloužené. Proto jsme se kousli a do druhé půlky vtrhli s posledním zbytkem sil. Přesto se nám dlouho nedařilo dostat před branku do jasné šance. Až zhruba v šesté minutě vyvezl zpoza naší branky míček Čali a ještě v obraném pásmu nahrál do běhu Tomovi. Ten přešel až k brance, aniž by si všiml paralelně běžícího Kišu. Vystřeli, avšak Honza(G) střelu pouze vyrazil před sebe, kde už stál Kiša a Tomovu střelu dorazil. Byť zbývala nějaká ta minuta, bylo jasné, že se jde na další penalty. Tentokrát už bez Aldy a proti podstatně lepším nájezdníkům z Realu. První nájezd Tukak vychytal. Míček si vzal Tom a kličkou do beckhendu a lehce po zemi 1-0 (zprvu se zdálo, že šla střela mezi nohy). Luxusní nájezd. Real pak vyrovnal. Čali šance na vedení nevyužil – Honza(G) jeho dobrý záměr vystihl. Real šel do vedení. Kiša klasicky začal kvedlad a v pohybu zdánlivě mířil na Honzou(G) přečtenou beckhendovku. Kiša, však místo toho ranou vymetl vingl a bylo vyrovnáno. Další luxusní záležitost. Tukakovi při dalším nájezdu pomohla tyčka a tak jsme mohli všechny zraky a touhy namířit k Hulově nájezdu. Zbytečně. Kapitán se přece nemýlí. ROZHODNUTO.

Splnili jsme to, co jsme Tukakovi před turnajem slíbili – že vyhrajeme. Z úvodního trápení a točení sestav jsme se dopracovali až k zaslouženému vítězství.

 

Přidávám se k Hulově poznámce v reportu k následnému Hulcupu. To co jsem mohl vidět jako rozhodčí – myšlena je organizace hry, nasazení řady hráčů a schopnost bránit – bylo smutné (nechci hned říkat katastrofa, ale myslím si to). Řadě z Vás skutečně doporučuji přijít třeba na play-off turnaje. Nasazení, běhání, rychlost nahrávek a střel, organizace hry. Nesnášíme Sivice, ale to co ti kluci předvádějí v přesilovkách i v průběhu hry je úžasné. Nestřílí z každé pozice. I z místa, odkud by každý z Vás už střílel (a většinou neúspěšně) oni nahrávají ještě volnějšímu hráči, který většinou střílí gól. V reportu jsme se chvástali luxusními nájezdy proti Realu. Na úroveň Hulcupů to byly luxusní nájezdy. V porovnání s nájezdy Sivic proti MACům v zápase o třetí místo to ale byla druhá liga. Nebo „realistických“ deset sekund v závěru zápasu se Sivicemi ve skupině. I za deset sekund se dá vyrovnat ze 2-4 na 4-4. Almyho prostě stojí za to vidět. Takže v neděli 30. března se přijďte podívat. Díky. 

Alda     3+5 / 9-5
Hul       6+1 / 11-7
Tom      1+2 / 6-6
Kiša     1+1 / 10-6
Kratjas  1+1 / 3-1
Zdenál  1+0 / 4-2
Čali      0+0 / 0-0
Bobeš   0+0 / 3-4
Filda     0+0 / 0-1