Letošní finále tak nějak od začátku slibovalo neodhadnutelnou a napínavou bitvu.  Pet dlouhodobě prokazuje nesmírně kvalitní koučovské schopnosti, Pajda zase cit a srdce pro situaci. A pro zisk AC musely fungovat na 200%.

Během týdne se ještě vyřešily draftové rušičky Huňa a Michal a bylo tedy snad všem jasné , že papírové naklonění se na jednu či druhou stranu nenastane a bude to boj velmi vyrovnaný.

 

Sešli jsme se tak nějak dřív už po šesté (tedy ti co zhruba tušili, jakej typ flooru se hraje), i se silnější základnou publika v podobě přítelkyň a rodin. Nechyběla ani Eva, která již po druhé měla předat pohár. Ácéčko.

 

Drafty proběhly relativně bez překvapení, ikdyž vidět Toma na posledním místě výběru je vlastně ultimátní surpréza.

 

Taktika na 3x20 minut byla zřejmě u obou týmů jasná. S přihlédnutím k faktu, že Petovci hráli v sestavě 7+1 a Pajdovci dokonce pouze 6+1, bylo nutné ordinovat zodpovědnost, šetření se a hlavně nepropadat přehnané euforii či naopak depresi při například vedení či prohrávání o tři góly.

 

Pro Pajdovce začal zápas šokem. Během několika minut se dostali do manka 0:3 a nebyli schopni pochopit proč vlastně.  Nejprve snad už v prvním střídání překvapil všechny Bóbyka nejapným bekendem ze slušné vzdálenosti. Střela měla dost velkou razanci a byla ještě roztodivně ztečovaná, takže Radka minula jak JFK výtisk pravidel florbalu. 1:0. Vzápětí zaprotestoval proti svému pořadí v draftu Tom a zužitkoval Horyho pass. Ale hlavně na scénu vstoupil mééén of da fajnl meč tútauzndten Dave. Dal svůj první ze 4 fíkanců. 

Pajdovcům  se udělalo trochu nevolno, ale nikdo si o tom naštestí nedovolil promluvit. Bylo jasný, že teď se to láme. Buď dostanou čtvrtej gól, v odborných kruzích zvaný, "pohřebák" anebo sníží nepříznivý stav aspoň o něco a budou mít další dvě dvacky na boj o otočení zápasu. Dobře nahranou standardku, kdy Pajda šikmo viděl ulici nebo spíše boulevard na Hula, dokázal z otočky Hul z velkého, téměř čaliovského, úhlu  se štěstím umístit angličanem o protityčku do brány. 3:1. Následně se kvalita spolupráce této dvojice potvrdila ještě jednou, když se Pajda s Hulem dostali do přešíslení 2 na 1, Hul přes obránce na Pajdu, Pajda přes obránce(nebyls to ty, Tome? :) na Hula, Hul komickým obloučkem překutálel míček přes padajícího Martina. Dave cosi mektal o haluzi, ale Hul s kamenným výrazem jeho vtip přeběhl jako partyzán po zamrzlé řece. A následně dovršil hattrick do prázdné brány po Čaliho laserové nahrávce. Bylo vyrovnáno a to ještě nebyl ani konec první třetinu. Wow!

Po lehkém nedorozumnění Juxe se Shadym se do pseudobreaku těsně před sirénou dostal Hory a poměrně slzunahánějícím způsobem podhodil přesunujícího se Radka, který si už do kurva zapamatuje, že útočník je v této situaci zcela neškodný, protože může v nejlepším případě pouze poslat slaboučkou střelku po zemi bekendem na střed brány, takže stačí zůstat sedět na prdeli na brankové čáře a vklidu dokouřit přes mřížku elektronický cigáro a hlavně se nepouštět do žádných větších akcí. Nic no, 4:3 vedou Petovci, pauza a jde se do druhé třetiny.

 

Hrozně rychle překvapují Pajdovci. Nejdříve si dovolí moc Shady. Vyjede zpoza vlastní brány, nabírá rychlost kolem pravýho manťáku a na půlící čáře změní směr a upaluje kolmo jakoby na středové buly. Všichni koukaj, jakože watafa, co ten tady dělá a proč, ale Shady zaskočí všechny (spolu)hráče střelou po zemi přes obránce do protipohybu Martinovi. Ten vidí pouze útlou Bobovu řiť a míček mu proklouzne k pravé tyčce. Je vyrovnáno.

A mezitim jako obvykle se chystá další průser. Jura vypouští zpoza půlky dalekonosný dloubák, který všichni staticky pozorují, jak přelítává bránu. Jenže. Dloubák je to optimální, takže hned po té, co přeletí bránu, začne prudce klesat. A nejde za manťák, jak všichni predikují. Odráží se od manťáku za bránou přímo k levé tyčce, kde se znuděně poflakuje Pajda. Típne a s lehkostí jemu vlastní míček usměrňuje z velkého úhlu do prázdné brány. Dave zase mektá, ale ...zamrzlá řeka, však víme.

Pajdovci se dostávají poprvé do vedení 5:4. Zahanben nechce zůstat Čali a tak přidává dva roztomilé fíky a uvádí Pajdu v pokušení pokukování po poháru u báru. Je to 7:4 a začíná třetí třetina. Ta druhá jednoznačně patřila Pajdovcům.

 

Přichází velká chyba do té doby excelentního Jirky. Špatně vyváží míček, je obrán Horym a Dave neomylně věší. 7:5. Nevím přesně jak, ale Dave zase skóruje, ze stats je patrné, že asistuje Bob. 6:7. Na chvíli ukidňuje Pajdovce Hul, který svým 4. fíkem zase odskakuje Petynkám na 8:6. Hory ale snižuje na 8:7.

 

Čali se nějak podivně mrdá s míčkem v rohu, Jirka ho nechápe a běží k němu. Před bránou zůstává volný Bob, Čali je obrán Daveem v rohu, pas před bránu a Bob vyrovnává zápas.

 

Hrajou se poslední minuty, ve vzduchu visí nájezdy. Oba týmy jsou nervózní, a to už tak deset minut. Přibývají fauly, kecy, vyčítání. Když ty tohle, já tohle taky, tak drž frndu. Tys minule taky hrál vysokou. To je ale hovno, protože ty na loňským finále atd... 

Koučové jsou nervózní, sakra, co všechno se ještě může stát. Petovci mají po faulu na Davea nebezpečnou rozehrávku v útočným pásmu. Pajdovci to ubrání, ale z druhé vlny vzniká další útok. Odraženo. Další vlna. Míček se nějak odráží od manťáku k Shadymu. Vypadá to, že situace je zažehnána a Shady míček pokryje nebo odpálí. Přibližuje se k němu zdánlivě neškodně vzdálený Dave. Shady nešťastně nezpracuje míček, ten odskočí a Dave v polopádu jednoruč plácne do míčku. Ten obplachtí Radka do vinglu. Asi je rozhodnuto! Petovci vedu 9:8 a zbývá asi 35 sekund do konce zápasu. Pajdovci do toho dají vše a ze závaru vytvoří dvě hodně nebezpečné šance. Nejblíže vyrovnání je asi Hul, ale složitou bekendovou situci před bránou nedokáže úspěšně vyřešit. Siréna. Les růžových rukou, nefalšovaná radost. Nefalšovaný smutek... Kdyby aspoň na nájezdy.

 

Pohár předala Eva, Pet si jej zasloužil. Dlouhodobě má skvělý koučing, v HC skvělé výsledky, ale bez poháru, v AC skvělé výsledky a je to tam. Stejně by si jej zasloužil ale Pajda. Dnes to byl neuvěřitelně vyrovaný výkon. Pajda zvládl psychiku svého týmu při ztrátě tří gólů, otočil zápas, hecoval to přiměřeně. Bohužel 60minutové finále se nedá vyhrát se třema obrovskejma hrubkama v rozehrávce. 

 

Klíčem k úspěchu dnes nebyla jednička draftu, ale spíše trojka - Dave. Proměnil vše, co měl a i něco navíc. A nemohu opomenout faktor spolupráce Hory+Dave. To bude asi ono!

V Pajdově týmu fanatsticky zahrál Jura, z obrany tři áčka a spustu dobře rozehraných a solidně zakončených akcí, nejlepší +- body. Škoda té jedné hrozné chyby na 5:7. Tam soupeř ucítil, že má ještě šanci. Tam se to zlomilo.

 

Pete, blahopřeji. Krásně vydřené vítězství. 

A já si budu dále snít o tom, že příště konečně vyhraje Andrejův pohár nějakej "komíňák".